|
|
Produkce mikrobiálních enzymů a jejich stabilizace enkapsulací
Hazuchová, Eva ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá produkcí mikrobiálních enzymů a jejich následnou stabilizací prostřednictvím enkapsulace. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na mikrobiální enzymy, zejména extracelulární hydrolázy, jejich producenty a vlastnosti. V rámci teorie je rovněž diskutována možnost aplikace enzymů v oblasti farmacie a medicíny. Experimentální část diplomové práce byla zaměřena na samotnou produkci mikrobiálních enzymů a jejich stabilizaci. Sledovány byly produkce proteolytických a lipolytických enzymů v závislosti na čase a použitém kultivačním substrátu. Nejvyšší produkce enzymů byla zaznamenána u plísně Aspergillus oryzae při kultivaci na pšeničných otrubách 3. den kultivace. V rámci experimentální části byla dále provedena identifikace, izolace a purifikace enzymů. Podstatnou částí experimentu byla stabilizace naprodukovaných mikrobiálních enzymů prostřednictvím enkapsulace. Připraveny byly alginátové částice, stanovená enkapsulační účinnost se pohybovala v rozmezí 55 až 70 %. S nejvyšší účinností se enkapsulovaly enzymy plísně Aspergillus oryzae. Následně byla ve dvou prostředích (ve vodě a v gelu) v průběhu šesti týdnů sledována dlouhodobá stabilita enkapsulovaných enzymů a srovnána se stabilitou enzymů volných. U volných enzymů došlo během skladování k výraznému poklesu enzymových aktivit, a to především v rozmezí čtvrtého a šestého týdne uchovávání. U enkapsulovaných enzymů byl naopak pozorován nárůst enzymových aktivit. Stabilita byla studována rovněž z pohledu stability částic samotných. Obecně vyšší stabilitu vykazovaly částice uchovávány v prostředí gelu. V předložené diplomové práci bylo testováno i potenciální využití enzymů ve farmacii, jakožto látek podporujících trávení. Dle dosažených výsledků by testované částice s enkapsulovanými mikrobiálními enzymy mohly být vhodné pro vybrané farmaceutické aplikace.
|
|
|
Zařízení pro sport a relaxaci
Doupal, Ondřej ; Bláhová, Pavla (oponent) ; Čuprová, Danuše (vedoucí práce)
Projekt zpracovává návrh multifunkčního centra pro volný čas a sportovní vyžití. Centrum je situováno ve městě Šternberk a jeho kapacita je asi 150 lidí. Je zde mimo jiné obsaženo wellness centrum, se saunovým světem a whirlpool, posilovna a fitness nebo kosmetický salón. Architektonicky je objekt pojat jako rovnoběžné prolnutí tří hranolovitých útvaru rozdílné barvy a velikosti. Kromě návrhu všech konstrukcí je více rozpracován podklad pro vzduchotechnické zařízení. Dokumentace je zpracována na úrovni dokumentace pro stavební povolení.
|
|
|
Isolation of active compounds from algae and their application in cosmetic products
Nováková, Laura ; Byrtusová, Dana (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
The bachelor thesis is dedicated to the study of active substances and antioxidant effects of cultivated microalgae. We compared the results with a commercial alga that is freely available. In the theoretical part we focused on description of algal metabolites in cosmetics and a brief description of the methods used in their testing. In the experimental part there were analyzed three types of extracts (aqueous, alcohol and oil) from 4 species of algae. It is mainly the content of polyphenols, flavonoids and antioxidant activity that is determined. According to the results, the highest content of active substances was found in oil extracts. All extracts were encapsulated into liposomes. The average size of the nanoparticles was in range of 200 nm to 300 nm. The particles were stable enough also for long-term stability. The largest decrease was observed in the oil extract of the cultivated algae Chlorella vulgaris. The cytotoxicity of oil extracts was realized by MTT test on human cell cultures HaCaT. Finally, we concluded that the prepared liposomal particles could be used for anti-aging cosmetics.
|
|
|
Aronie jako surovina pro kosmetickou výrobu
Palkovská, Kateřina ; Sýkora, Michal (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou extraktů z plodů a listů aronie a následným využitím získaného extraktu v kosmetické výrobě. V teoretické části jsou uvedeny informace o původu aronie, o botanické charakteristice druhu Aronia Melanocarpa a o jejím využití. Dále je popsáno chemické složení rostlinného materiálu aronie, které je zároveň společné i pro plody. V závěru teoretické části jsou popsány extrakční a separační techniky, metody stanovení celkových polyfenolických sloučenin a stručná charakteristika bezpečnostního listu. Experimentální část popisuje optimalizaci připraveného macerátu tak, aby macerát obsahoval velké množství polyfenolických sloučenin. Jako optimální se ukázal pro maceraci listů i plodů 50% ethanol při laboratorní teplotě. Měřením bylo zjištěno, že doba macerace má vliv na obsah získaných polyfenolických sloučenin. U získaného optimalizovaného macerátu byly dále stanovovány některé chemické a fyzikální vlastnosti jako je pH, hustota, index lomu pro účely vytvoření bezpečnostního listu a produktové specifikace. V závěru experimentální části byly připraveny kosmetické výrobky s přídavkem macerátu z drcených plodů aronie.
|
|
|
Studium částic různých kosmetických pigmentů
Cerevatova, Kristina ; Opravil, Tomáš (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Mezi hlavní cíle této práce patří sepsání literární rešerše, která obsahuje přehled a rozdělení pigmentů, které se používají při přípravě kosmetických přípravků. Práce je zaměřená na vlastnosti a charakterizaci pigmentů pro použití v kosmetologii. Další zaměření je na legislativní rámec, konkrétně na pigmenty, které jsou v kosmetice povolené, povolené s omezením a nepovolené. Nejdůležitější části práci je přehled metod pro charakterizaci pigmentů. V praktické části se práce zabývá charakterizaci částic vybraných kosmetických pigmentů. Jsou vybrané metody pro stanovení barevnosti, prvkového a fázového složení, velikosti částic a morfologii Nakonec jsou vyhodnocené dosažené výsledky.
|
|
|
Studium konzervačních systémů pro kosmetiku
Šmétková, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo ověřit antimikrobiální účinek vybraných syntetických konzervačních látek používaných do kosmetických prostředků, a to methylparabenu, butylparabenu, fenoxyethanolu, bronopolu, imidazolidinylurey a methylisothiazolinonu v různých koncentracích (do nejvyšší povolené koncentrace a také několikrát koncentrovanějších roztoků)a některých vybraných přírodních silic, které je možné použít do kosmetiky (eukalyptová, anýzová, levandulová, rozmarýnová, fenyklová, mátová, jalovcová a terpentýnová silice). Účinek byl zjisťován u každé látky samostatně, aby bylo možné zhodnotit spektrum a míru jejího účinku. Jako indikátorové mikroorganismy byly vybrány Bacillus subtilis a Penicillium chrysogenum. Pro stanovení byly použity disková difúzní metoda a modifikovaná difúzní metoda. Ze syntetických konzervačních látek nejlépe účinkovaly bronopol, imidazolidinylurea a methylisothiazolinon. Z vybraných přírodních antimikrobiálních látek účinek proti oběma mikroorganismům vykazovala mátová, fenyklová a jalovcová silice.
|
|
|
Analýza vonných látek v kosmetických prostředcích metodou plynové chromatografie
Divišová, Radka ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vonnými látkami, které jsou přítomny v široké škále produktů zahrnující parfémy, kolínské vody, různé kosmetické a toaletní přípravky nebo prací a čistící prostředky. Široká použití a expozice vonným látkám u výše jmenovaných přípravků mohou vyvolat řadu nepříznivých alergických reakcí jako je kontaktní dermatitida, astma, ekzém a dýchací problémy. Vonných látek, které vyvolávají negativní alergické reakce, je spousta, ale evropskounijní předpisy vymezily 26 nejdůležitějších alergenních vonných látek. Jestliže je hranice přítomnosti těchto alergenů v kosmetickém přípravku překročena nad 0,01 % pro přípravky smývatelné a 0,001 % pro přípravky nesmývatelné, musí být vyznačena na obalu produktu. V experimentální části diplomové práce byla z 26 vonných látek vypracována metodika pro stanovení 12 alergenů. Pro identifikaci, extrakci a měření vonných alergenů byla použita metoda mikroextrakce tuhou fází (SPME) a plynová chromatografie s plamenově ionizačním detektorem (GC-FID). Byly zkoumány optimální extrakční podmínky metody SPME-GC-FID jako je doba dosažení rovnováhy, extrakční doba a extrakční teplota, a to z důvodu maximalizace extrakčního výtěžku. Dalším a důležitým bodem této práce je validace metody SPME-GC-FID, která obsahuje následující stanovené parametry: opakovatelnost, linearita, mez detekce (LOD) a mez stanovitelnosti (LOQ). Metoda SPME-GC-FID byla ověřena a aplikována na reálné vzorky.
|
|
|
Nejnovější účinné látky přírodního původu pro anti-aging kosmetiku
Fleková, Andrea ; Vítová, Eva (oponent) ; Souralová Popelková, Miriam (vedoucí práce)
Tato diplomová práce studuje problematiku vybraných moderních anti-aging látek v kosmetických prostředcích. V literární rešerši byly popsány základní vlastnosti kůže a faktory ovlivňující její stárnutí. Dále byly popsány základní fyzikální formy kosmetických prostředků, základní kosmetické suroviny a nejnovější trendy v použití anti-aging látek. V experimentální části byly připraveny celkem čtyři fyzikální formy kosmetických prostředků – tonika, séra, masky a krémy. V této práci byly testovány nové anti-aging látky, vyvinuté francouzskou firmou SOLABIA, které poskytla firma Míča a Harašta s.r.o. (M+H). Testovány byly celkem čtyři látky: Fucogel, Camaderm Gly, Viniderm a Omega Ceramid. Tyto anti-aging látky byly přidány do čtyř technologických kosmetických základů, které byly připraveny na našem pracovišti. Následně byla měřena pH stabilita přípravků, bylo provedeno reologické měření a měření hydratace pleti. Všechny vzorky se ukázaly jako pH stabilní. Největší stabilitu viskozity a konzistence vykazovaly masky a krémy. Bylo zjištěno, že přidané anti-aging látky neměly vliv na stabilitu pH, viskozity ani konzistence. Měření hydratace pleti ukázalo, že největší hydratační schopnosti má anti-aging látka Viniderm a Camaderm Gly.
|
|
|
Stanovení alergenních a potenciálně alergenních kovů v kosmetických přípravcích
Krakovková, Lenka ; Zemanová, Jana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vytvořit přehled o výskytu alergenních a potenciálně alergenních kovů v očních stínech. Diplomová práce podává přehled o legislativě kosmetických přípravků a popisuje typy alergických reakcí na alergenní a potenciálně alergenní kovy v očních stínech. Dále jsou uvedeny metody přípravy vzorků k analýze a přehled metod, kterými mohou být vybrané kovy analyzovány. Experimentální část diplomové práce se zabývá analýzou vybraných alergenních a potenciálně alergenních kovů, v očních stínech. V rámci experimentální části diplomové práce byla optimalizována metoda přípravy vzorku očních stínů k analýze a metoda analýzy vzorku očních stínů technikou ICP-MS. Sledovanými analyty byly vybrané kovy. Celkem bylo analyzováno 6 vzorků očních stínů od různých výrobců. Naměřené výsledky byly statisticky zpracovány, konfrontovány s platnou legislativou a zhodnoceny z hlediska vzniku možných alergických reakcí.
|
|
|
Alergenní vonné látky v potravinách a předmětech běžného užívání
Divišová, Radka ; Buňka, František (oponent) ; Hojerova,, Jarmila (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Vonné látky se přidávají do potravin, kosmetických a jiných produktů především pro vylepšení jejich senzorické kvality (chuti a/nebo vůně); nepříjemným vedlejším účinkem však může být výskyt širokého spektra různých nežádoucích biologických účinků. U některých vonných látek, široce využívaných v kosmetických produktech, bylo prokázáno, že způsobují např. kožní přecitlivělost, vyrážky, dermatitidu, bolest hlavy, kašel aj. Pro ochranu zdraví spotřebitelů schválila Evropská unie směrnici o kosmetických přípravcích (ES/1223/2009), která po producentech vyžaduje označení 26 alergenních látek na štítku finálního produktu při překročení stanovené koncentrační meze (0,01 % pro výrobky typu rinse-off a 0,001 % pro výrobky typu leave-on). Někteří výrobci však stále schovávají obsah alergenních látek do souhrnného názvu „aroma“ na etiketě a sledování obsahu těchto látek v kosmetických prostředcích je tedy velmi důležité. Vonné látky jsou přítomny nejen v kosmetických přípravcích, ale jsou jimi aromatizovány i různé druhy potravin. Na rozdíl od kosmetických přípravků nemusí výrobci potravin přítomné alergenní vonné látky na obalech uvádět, proto je sledování obsahu těchto látek vysoce žádoucí vzhledem k možnému zdravotnímu riziku, které představují. Cílem této práce bylo vyvinout metodu pro simultánní stanovení regulovaných vonných alergenů v potravinách a předmětech běžného užívání. Na základě provedené literární rešerše byla zvolena metoda založená na extrakci analytů pomocí headspace mikroextrakce tuhou fází ve spojení s plynovou chromatografií s FID detekcí (HS-SPME-GC-FID). Z testovaných SPME vláken prokazovalo nejvyšší extrakční účinnost vlákno CAR/PDMS. Pro optimalizaci hlavních extrakčních parametrů ovlivňujících mikroextrakční proces byly použity techniky jednorozměrné a vícerozměrné analýzy dat. Finální validace metody byla provedena z hlediska linearity, opakovatelnosti, reprodukovatelnosti, výtěžnosti, limitů detekce a kvantifikace. Optimalizovaná a validovaná metoda byla aplikována na širokou škálu produktů zahrnující kosmetické přípravky, aromatizované potraviny a hračky. Výrobky byly zároveň podrobeny senzorickému hodnocení především z hlediska chuti a/nebo vůně (tzv. flavouru), které mohou mít spojitost s obsahem sledovaných vonných látek. Pro hodnocení byl použit profilový test (ČSN EN ISO 13299) a hodnocení podle sedmibodové kategorové ordinální stupnice (ČSN ISO 4121).
|
host ::
RSS.